Podání ruky

Podání ruky patří po celém světě k nejrozšířenější formě pozdravu. Kdysi podání ruky dokazovalo, že dotyčný nedrží

v ruce zbraň. Zásadně si nepodáváme ruku v sedě, přes stůl nebo do kříže. Pokud se nám ruka potí, nenápadně si ji utřeme do kapesníku v kapse. Nepodáváme ruku zašpiněnou od práce, v sádře ani v rukavici, výjimkou jsou dámy, které si rukavice mohou ponechat. Slabý stisk vždy zanechává špatný dojem, stejně je tomu však i s příliš pevným stiskem. Netřeseme rukou nepřiměřeně dlouho a vyhneme se i familiárního poplácávání po rameně. Pamatujte také na to, abyste levou ruku neměli v kapse nebo na jiném nevhodném místě. Měla by být viditelná a otevřená. Při intimnějším kontaktu můžete levou ruku položit druhé straně na předloktí, loket  nebo  rameno.  Ruku podáváme s mírným úsměvem a úklonem hlavy, díváme se přitom do očí, ruce jsou mírně nad úrovní pasu, stisk ruky je pevný, ale ne drtivý a netrvá déle než jednu vteřinu.

Podáváme vždy pravou ruku i v případě, že oba zdravící se lidé jsou leváci, výjimku tvoří pouze skauti, kteří si podávají levou ruku, jelikož je blíže srdci.

Podání ruky je druhem pozdravu a k pozdravu patří oční kontakt. Je nepřípustné někomu podat ruku a přitom se dotyčnému nedívat do očí. Ruku nabízí vždy osoba společensky významnější . Při zdravení párů začíná vždy žena společensky významnější a podává ruku ženě méně významné, pak jejímu muži, žena z méně významného páru podá ruku muži z významnějšího páru a nakonec podá významnější muž ruku méně významnému. Společensky významnější osoba se sama rozhodne, komu ruku podá a komu nikoliv. Při podávání ruky muž vždy stojí, v případě, že sedí, musí si stoupnout, avšak dáma může při podání ruky zůstat sedět. Nepodáváme ruku, když protějšek právě jí. Nepřijmout podávanou ruku je hrubou neslušností , jestliže pro to nejsou zcela zřejmé nebo známé důvody.